Jaké jsou zkušenosti s vedením frančízy ve Valašském Meziříčí?

Jiří Skýpala
vedoucí prodejny regionálního zastoupení ve Valašském Meziříčí

Proč jste se do frančízy pustil? Co Vás k tomu vedlo? Jak jste se vůbec o této možnosti práce dozvěděl?

Spolupráci se společností OKNOSTYL group s.r.o. jsem zvolil již před více než 15 lety. Předtím jsem se společníkem vlastnil dlouhou dobu truhlářskou firmu se zaměstnanci, ale firmě se přestalo postupně dařit a následkem toho docházelo s kolegou k různým rozkolům, ostatně jak to v mnoha případech bývá. Začal jsem tedy hledat jiný způsob obživy a napadlo mne pokračovat v oboru stavebního truhlářství, ale jiným způsobem. Ne výrobou, ale prodejem a montáží plastových oken a dveří, kde jsem do značné míry mohl uplatnit dlouholeté zkušenosti z vlastní truhlářské výroby.

Po zhruba půl roce hledání vhodného dodavatele či výrobce, jsem oslovil firmu Oknostyl s majitelem panem Trávníčkem, s kterým jsme se dohodli na oboustranně výhodných podmínkách spolupráce formou frančízy, tzn. pod záštitou Oknostylu se vším co k tomu patří – s kvalitními výrobky, montážemi, servisem, propagací, zajištěnými poptávkami a celkovou podporou. Stal jsem se součástí velké společnosti, fungujícího týmu se zkušeným majitelem, invenčním a inovativním jednatelem – tehdy panem Horčicou a dnes ing. Mazlem – mnoha obchodníky na obchodních místech po celé republice a jak jsem měl možnost osobně poznat i dobrými a přátelskými lidmi, zkušenými montéry a servisními pracovníky.

Jaké jsou největší výhody této spolupráce?

Zázemí a podpora velké a silné společnosti, fungující úspěšně a již mnoho let, díky které se moje smluvní pobočka může věnovat úspěšnému vykrývání zakázek od A do Z.

Jak frančíza probíhá v praxi?

Moje smluvní pobočka má své IČO, své pracovníky a účetnictví, ale díky této frančíze může krom výše zmíněných výhod využívat i značku OKNOSTYL. Je uvedena na webu stejně jako kmenové pobočky, poptávky z přidělených regionů jsou mi posílány z on-line poptávkového formuláře. Zkrátka jsem na na Oknostyl napojen téměř jako kmenové pobočky. Pro zákazníka se ve výsledku nic nemění, zakázku sice uzavírá se mnou, zaměření a montáže probíhají v mé režii, ale za mnou to jistí velká společnost Oknostyl se svými výrobky a týmem.

Bez čeho byste se v začátcích neobešel?

Zahájení spolupráce s firmou Oknostyl nebyly zdaleka mé začátky podnikání, ty odstartovaly již rokem 1992. Ale po letech v truhlářském oboru, kdy jsem potřeboval nastartoval další a jak jsem jsem tehdy doufal úspěšnější etapu podnikání, jsem s úlevou zjistil, že je možné nezačínat opět od nuly, ale že můžu úspěšně fungovat jako samostatný subjekt a zároveň jako součást velké firmy. Nemusel jsem vynakládat obrovské vstupní investice a pomalu a s riziky získávat zkušenosti a zaměstnance. Bez zázemí velké firmy, jakou firma Oknostyl už tehdy byla, s jejími osvědčenými výrobky a zkušenými pracovníky, bych se určitě neobešel, a do oknařského oboru, kde byla vždy obrovská konkurence, bych pravděpodobně podnikat nešel.

Co Vás na této práci baví nejvíce?

Jestli se mi bude nebo nebude dařit, přes veškeré zázemí a podporu od Oknostylu, nakonec záleží hlavně na mně, na mé odvedené práci, na mé komunikaci se zákazníkem, na mém zaměření, na mém dohledu na zdárném průběhu zakázky. Zákazník jedná od začátku a do konce jen se mnou a jak zakázka dopadne, záleží ve výsledku především na mně. V rámci velkého celku a pravidel Oknostylu jde o určitou autonomii a nezávislost, která mi vyhovuje.

Vzpomínáte si na nějaký velký průser (tzv. „fuck-up“), který se naskytl a jak jste ho vyřešil?

Nikdo nejsme bez chyby a jak z mé strany, tak i z výroby a montáže se občas nějaký ten problém vyskytne. Tvrdit zákazníkovi předem a s jistotou, že zakázka dopadne bez závad, je nefér a nesolidní. Pokud je zákazník realista, nemůže tomu věřit. Pokud by tomu tak bylo, nemusely by se uzavírat smlouvy. Nejdůležitější je zakázku nejen správně na stavbě zaměřit, stavbu posoudit a zákazníkovi vše vysvětlit, ale z rozměrů stavebních otvorů i správně vyhodnotit odpovídající rozměry výrobků. Pak je potřeba vše správně zadat a po opětovné kontrole potvrdit do výroby. K tomu všemu je potřeba zkušenost, obrovská obezřetnost a mnohdy i několikanásobná a zpětná kontrola rozměrů, barvy, skla, doplňků, prací atd. Stačí slabší chvilka při přípravě a je zaděláno na pozdější velký problém. Což se mi sice naštěstí jen zřídka, ale bohužel přece jen stává. Nejčastější chybou při polevení pozornosti je přidání nebo naopak ubrání desítky, čili 10 cm, od skutečné hodnoty rozměru. Pak se stane, že okno je o tuto míru větší, nebo menší. Za tu dobu co to dělám, se mi to ale stalo jen párkrát, což si myslím, že není úplně špatný výsledek. Vyřešil jsem to buď novým výrobkem, nebo domluvou se zákazníkem a úpravou otvoru, případně slevou. Je potřeba to zákazníkovi vysvětlit, omluvit se a po vzájemné domluvě hledat a najít řešení. Nejdůležitější je dotáhnout zakázku, kde se něco zadrhlo, v rámci možností co nejrychleji do oboustranně zdárného konce.

„Oknařina“ je dost technický obor. Měl jste už nějaké znalosti z tohoto odvětví předtím?

Jak jsem se už zmínil, před vstupem do „oknařiny“ jsem měl vlastní výrobnu nábytku, oken a dveří. Firmu se zaměstnanci, kterou jsem se společníkem nejen řídil, ale i pracoval a vyráběl na truhlářských strojích a jezdil po montážích. Realizovali jsme vybavení restaurací, barů, heren, bytů, domů .... Takže jsem měl bohaté zkušenosti s mnoha, i stavebně truhlářskými dřevěnými výrobky. Nicméně obor PVC a potažmo euro a hliníkových oken a dveří, je přece jen hodně specifický a spoustu nových věcí, včetně správného zaměřování, jsem se musel co nejdříve naučit. Pomohli mi příslušní kolegové z Oknostylu a co mne nenaučili oni, musel jsem poznat sám. V mnoha ohledech jsem byl „hozen do vody“ a rychle jsem se musel naučit „plavat“. O tom, že to dopadlo, myslím, vcelku úspěšně, svědčí stovky a možná i menší tisíce realizovaných zakázek. Ale jak se vše vyvíjí a pokrok jde dopředu, stále se musím učit novým a novým věcem. Člověk se učí celý život.

Práce s lidmi je někdy náročná. Jak zvládáte komunikaci se zákazníky?

Zákazník se rozhoduje nejen podle velikosti a známosti firmy a kvality jejích výrobků, služeb a reklamy, ale v neposlední řadě i podle jednání svých obchodníků. Obchodník musí vůči zákazníkovi vystupovat vstřícně, ochotně a slušně, ale především odborně a profesionálně. Zákazník má právo se o výrobcích a službách dozvědět vše potřebné a já mu musím vše předvést a vysvětlit. Nejednám pouze z obchodního místa a přes telefon, ale vídám se a jednám s ním osobně na výměru a konzultaci. Nejsem tedy pro své zákazníky „pouze“ obchodníkem, ale i z pozice měřícího technika praktikem, který mu vše vysvětlí, projedná s ním na místě a navrhne, či vzájemně domluví technické řešení. K tomu všemu ovšem potřebuji kromě znalostí a zkušeností i notnou dávku trpělivosti s vysvětlováním a domlouváním, čili i komunikativní schopnosti. Není to vždy snadné, ale dá a musí se to zvládnout.

Je v dnešní online době ještě zájem o osobní schůzky a návštěvy prodejen?

Osobních návštěv na mé pobočce, ale jak je mi známo tak i jinde, je čím dále méně. V době kvalitně a přehledně podaných mnoha a mnoha informací, fotografií a videí na webových stránkách Oknostylu, již není návštěva nutná. Navíc se vše potřebné zákazník dozví a je mu případně předvedeno ode mne na výměru. Samozřejmě, kdo má zájem – a občas se někdo takový najde, tomu se v prodejně rád věnuji.

Jsou nějaké mýty o frančízantech, které byste rád vyvrátil?

Frančíza je regulérní, férový, náročný a zodpovědný způsob podnikání. Zejména pro OSVČ jako já, pro kterého znamená být v práci v podstatě 24/7. Pokud snad někdo frančízanty hodnotí v tom smyslu, že se vlastně jen vezou na vlně úspěchu nějaké velké a známé značky a nemusí se tedy moc snažit, o vše má postaráno a v pohodě těží z práce jiných, není nic vzdálenějšího pravdě. Za spoluprací se známou značkou je potřeba vidět frančízantovo obrovské množství práce, času a starostí. Bez toho by frančízu úspěšně nemohl provozovat.