Proč si dávat pozor na teplotní šok skla a oč se jedná?

Ne zcela zřídka se nám stává, že se u zákazníků setkáváme s tím, že u nich dojde k charakteristickému poškození oken, respektive jejich zasklení takzvaným teplotním šokem. Zpravidla se nejedná o úmyslné poškození, ale spíše o neznalost či opomenutí ze strany majitele či stavebníka a jelikož se nejedná ani o vadu výrobku, pojďme si říct, na co si dát pozor, a jak poškození skla předejít.

Co je termální šok?

Termální šok skla nastává ve chvíli, kdy je jedna část plochy skla výrazně více zahřívána než zbytek skleněné tabule. V tu chvíli dochází k rozdílné dilataci materiálu, v materiálu vzniká pnutí, a pokud rozdíl teplot přesáhne cca 20 až 30 °C a je překročena mez pevnosti skla, dojde k prasknutí skla bez další zjevné mechanické příčiny.

Jak poznat poškození skla tepelným šokem?

Poškození skla tepelných šokem nese jisté charakteristické rysy, podle nichž lze poznat a posoudit, že příčinou prasknutí skla nebyla vada výrobku, ale opravdu jeho vystavení podmínkám, které přesahují jeho fyzikální možnosti. Trhlina způsobená tepelným šokem začíná kratší či delší trhlinou na hraně skla, která je takřka zcela, nebo zcela kolmá na hranu skla. Dále může být trhlina rozvětvená, či samostatná a vykazuje značně nepravidelný, až chaotický, či vějířovitý tvar.

Kdy hrozí riziko tepelného šoku a čemu se vyvarovat?

K tepelnému šoku může docházet celoročně, rozhodujícím faktorem je dosažení neúnosného rozdílu teplot v ploše skla. Doporučujeme si dávat pozor na:

Orientaci stavby:

Obecně je zvýšené riziko vzniku tepelného šoku na těch stranách budovy, které jsou intenzivně namáhány slunečním zářením a vyskytne se tedy zpravidla u oken orientovaných na jih, jihozápad, jihovýchod a případně na západ.

Zastínění oken:

Ať už se jedná o stříšky, niky, vnější stínicí techniku, stromy, květiny, nebo cokoli dalšího, tak v případě, kdy takový objekt za intenzivního slunečního záření stíní pouze část skleněné tabule, riziko prasknutí skla výrazně stoupá. Typickým problémem jsou venkovní rolety a žaluzie stažené jen do půli okna.

Umístění zdrojů tepla/chlazení:

Topení, nebo výdechy klimatizace, které jsou umístěné příliš blízko, nebo jsou nasměrované na okenní tabule, vedou k nerovnoměrnému zahřívání/ochlazování skla a mohou způsobit jeho destrukci tepelným šokem.

Ukládání předmětů v blízkosti oken:

Nepříjemným, ale bohužel zásadním faktorem, který může způsobit popraskání skla, jsou velké tmavé, nebo světlé či lesklé předměty, uložené za sklem v jeho blízkosti. Tmavé předměty, jako například sedačky, pohlcují sluneční záření a mohou následně působit podobně, jako topné těleso. Světlé a lesklé předměty naopak sluneční paprsky a teplo odrážejí zpět do skla, čímž mohou opět způsobovat jeho nerovnoměrné zahřívání. Nezřídka k praskání skel tepelným šokem dochází u novostaveb, které mají za oknem uložen stavební materiál.

Krycí fólie:

Fólie, a síťoviny, které se používají k zastínění fasády, nebo ochraně oken při stavebních pracích by měly být vždy průhledné, nebo světlé, aby nepohlcovaly sluneční paprsky, ale především musejí být nalepeny na celou plochu oken/skel, respektive musí stínit celé okenní tabule. Pokud stíní jen jejich část, vedou k nerovnoměrnému zahřátí skla. Jedná se jednu z nejčastějších příčit vzniku tepelného šoku skla. Doporučujeme také do fólie udělat otvory, aby nedocházelo k přehřívání prostoru mezi fólií a sklem.

Na fotografiích jsou vidět skla prasklá vlivem teplotního šoku, pravděpodobně z důvodu nerovnoměrného zastínění skla krycí folií z exteriéru.

Jak předejít riziku destrukce skla tepelným šokem?

Kromě prevence spočívající ve vyvarování se rizikových situací je možné předejít riziku tepelného šoku využitím kalených skel. Ta vykazují nejen větší pevnost, ale právě i vysokou odolnost proti nerovnoměrnému tepelnému namáhání.